Covid priznaky u deti

Covid u dětí: Od mírných příznaků po vzácné komplikace, co by měli rodiče vědět

Koronavirus, ačkoliv se často spojuje s vážnějšími průběhy u starších lidí, může zasáhnout i dětský organismus. Zatímco většina dětí prochází infekcí s mírnými, nebo dokonce bez zjevných příznaků, je důležité znát potenciální varovné signály a vzácné komplikace, které mohou nastat. Tento článek shrnuje klíčové informace o projevech covidu u dětí a reaguje na nejčastější dotazy rodičů.

Co říkají lékaři o příznacích covidu u dětí?

Podle odborníků jsou příznaky koronaviru u dětí obecně velmi mírné. Mnoho dětí, jak uvádí MUDr. Lukáš Homola z FN Brno, nemá prakticky žádné symptomy. Mezi nejčastěji hlášené projevy, které se mohou objevit i u malých pacientů, patří:

Specifické kožní projevy a viru

Některé méně obvyklé, ale pozorované příznaky na kůži zahrnují:

COVID u dětí: Stupně závažnosti

Lékaři klasifikují průběh onemocnění covid-19 do několika stupňů závažnosti:

  1. Bez klinických projevů: Rentgen plic je v normě, test na přítomnost viru je pozitivní.
  2. Mírný průběh: Příznaky postihující horní cesty dýchací, často doprovázené horečkou, slabostí, bolestmi svalů, kašlem, bolestí v krku, rýmou a kýcháním. Fyzikální vyšetření může odhalit zarudlé hrdlo, ale plíce jsou bez patologického nálezu. Někdy se mohou objevit jen trávicí potíže.
  3. Středně závažný průběh: Zahrnuje pneumonii (zápal plic), často s horečkou a kašlem. Na CT hrudníku může být patrné postižení plic, i když chybí výrazné klinické příznaky.
  4. Těžký průběh: Počáteční respirační příznaky jako horečka a kašel mohou být doplněny průjmem. Onemocnění progreduje během jednoho týdne.
  5. Kriticky závažný průběh: Stav dítěte se rychle zhoršuje, může přejít do syndromu akutního respiračního distresu (ARDS) nebo respiračního selhání. Hrozí rozvoj šoku, encefalopatie, poškození myokardu, srdečního selhání, poruchy koagulace a akutní poškození ledvin. V této fázi může onemocnění ohrožovat život.

PIMS-TS: Vzácná, ale vážná komplikace

Přestože těžší průběhy u dětí nejsou časté, je důležité být informován o možných pozdních komplikacích. Jednou z takových je syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojený s covidem u dětí, známý jako PIMS-TS (Pediatric Inflammatory Multisystem Syndrome Temporally associated with COVID-19). Tento syndrom, poprvé detekovaný u dětí v Itálii, se nyní vyskytuje i v České republice. Jde o vzácné onemocnění, které se typicky objevuje 2-4 týdny po prodělané infekci koronavirem a postihuje děti a mladistvé do 21 let. Současná incidence se odhaduje na zhruba dva případy na sto tisíc lidí.

Co je PIMS-TS a jak souvisí s Kawasakiho chorobou?

PIMS-TS se projevuje jako celkový zánět cév, který může postihnout i srdeční věnčité tepny. Tento stav může vést k vážnému poškození srdce. Imunolog Václav Hořejší vysvětluje, že původce Kawasakiho choroby, která PIMS-TS připomíná, není zcela znám, ale předpokládá se, že jde o přehnanou imunitní reakci na virovou nebo bakteriální infekci. V souvislosti s koronavirem se objevila souvislost, kdy v oblastech silně zasažených covidem-19 zaznamenali prudký nárůst případů připomínajících Kawasakiho chorobu. Odborníci se domnívají, že by nový koronavirus mohl být spouštěčem podobné, i když vzácné, reakce u některých dětí. Je možné, že podobnou reakci mohou u dětí vyvolat i jiné, běžné koronaviry způsobující nachlazení.

Proč některé děti reagují silněji?

Přesný důvod, proč některé děti na koronavirus reagují mnohem silněji než jiné, není zcela objasněn. Předpokládá se souhra několika faktorů, včetně:

Imunitní odpověď organismu na virus

Tělo dítěte reaguje na koronavirus podobně jako na jiné viry. Zapojují se různé úrovně imunitního systému:

U dětí se imunitní systém stále vyvíjí. Novorozenec získává imunitní ochranu od matky prostřednictvím protilátek a mateřského mléka. Postupně se seznamuje s prostředím a jeho patogeny, čímž se jeho imunitní systém buduje a stává se odolnějším.

Jak interpretovat varování a kdy posílat děti do školy?

Navzdory tomu, že hlášené případy PIMS-TS jsou vzácné (údaje hovoří o desítkách případů v Evropě), je důležité sledovat doporučení odborníků. Klasická Kawasakiho choroba se celosvětově vyskytuje v nízkých počtech, jen v Japonsku je výskyt vyšší. Léčba PIMS-TS obvykle zahrnuje vysoké dávky protizánětlivých léků a podávání intravenózních imunoglobulinů.

Otázka návratu dětí do škol po karanténě je komplexní. Z hlediska imunity samotná dvouměsíční pauza nemá zásadní vliv. Riziko spočívá spíše v možnosti asymptomatického přenosu viru mezi dětmi, které pak mohou nakazit například pedagogy. Přestože některé studie naznačovaly nižší přenos u dětí do 10 let, jiné výsledky tato zjištění zpochybňují. Odborníci se shodují, že dokud nebudou k dispozici podrobnější epidemiologická data a plošnější očkování, je třeba k návratu do běžného režimu přistupovat obezřetně.