Chlum u třeboně kostel

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně: Živoucí svědek staletí

Na malebném náměstí v jihočeském Chlumu u Třeboně se k nebi tyčí architektonický skvost, který po staletí dominuje zdejší krajině - poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Není to jen tak ledajaká stavba; je to mistrovské dílo vrcholného baroka, jež v sobě ukrývá dojemný příběh vděčnosti, umělecké poklady a ozvěny významných historických událostí. Pojďme se ponořit do jeho fascinující historie a objevme, proč je tento kostel magnetem pro poutníky i milovníky umění.

Zrození z vděčnosti: Příběh zakladatele hraběte Fünfkirchena

Kořeny chlumeckého kostela sahají do let 1737 až 1745, kdy jej nechal vystavět tehdejší majitel chlumeckého panství, hrabě Jan František z Fünfkirchenu. Jeho motivace byla hluboce osobní a duchovní. Stavební dílo bylo projevem vroucí vděčnosti Panně Marii za zázračnou záchranu života. Představte si tu scénu: dne 18. června 1737 se hrabě spolu se zedníkem ocitli v nebezpečí, když byli zavaleni zřícenou klenbou střelnice. Tato traumatická událost, z níž oba vyvázli bez úhony, se stala katalyzátorem pro vznik této monumentální svatyně.

Inspiračním zdrojem se pro hraběte stala jeho děkovná pouť do proslulého rakouského poutního místa Mariazell. Byl tak uchvácen tamní milostnou kaplí a soškou Madony, že nechal podle nich zhotovit hlavní oltář pro svůj nově budovaný kostel v Chlumu. Není divu, že se chlumeckému chrámu někdy s úctou přezdívá „Malá Mariazell'.

Původní plány kostela, jehož autorství zůstává dodnes zahaleno tajemstvím, počítaly s unikátní barokní centrálou s pěti věžemi - symbolický odkaz na jméno Fünfkirchen (Pětikostelí). Již v roce 1742 nechal hrabě pod kostelem vybudovat i kryptu, která se stala místem jeho posledního odpočinku, stejně jako odpočinku jeho manželky Kateřiny a později i následného majitele panství, hraběte Eduarda Stadiona Tannhausena.

Architektonická velkolepost a umělecké klenoty

S rostoucím přílivem poutníků původní prostor kostela přestával stačit. Proto byl v roce 1776 prodloužen, aby mohl pojmout stále více věřících. Fasádu nad západním vchodem zdobí dodnes rodový znak hrabat z Fünfkirchenu, připomínající odkaz zakladatelů.

Nástěnné malby, které vyprávějí příběhy

Interiér kostela je bohatě vyzdoben a láká k hlubšímu prozkoumání. Zvláštní pozornost si zaslouží fresky, které zdobí stěny i klenby. Freska nad oltářem mistrně znázorňuje scénu Nanebevzetí Panny Marie, jíž přihlížejí apoštolové. Mnoho fresek z původní výzdoby, s výjimkou té v kupoli, bylo v průběhu staletí zabíleno a znovu objeveno až v roce 1942 malířem Jiřím Jelínkem, který restauroval jejich zašlou krásu.

Mezi dalšími významnými díly najdeme fresku ze života svatého Františka z Pauly nad arcivévodskou oratoří, fresku Vyhnání z ráje nad panskou oratoří, zobrazení Nejsvětější Trojice uprostřed chrámu a v neposlední řadě působivou fresku pod kůrem. Ta vznikla v roce 1947 a je dílem opět Jiřího Jelínka. Zachycuje mírové procesí, které se konalo jako poděkování za konec druhé světové války. V centru fresky stojí Panna Marie v modrém plášti jako královna míru, před níž klečí dva čeští patroni - svatý Václav a svatý Jan Nepomucký. Holubice s olivovou ratolestí symbolizuje konec utrpení, zatímco v levém dolním rohu fresky lze spatřit německý tank a hořící krajinu jako symboly válečného zla. Zajímavostí je i Jelínkův autoportrét v pravém dolním rohu, nenápadně začleněný do davu procesí.

Sochy a Křížová cesta: Spiritualita v kameni

Areál kostela je dotvořen dvouramenným schodištěm, lemovaným barokními sochami světců z mušlového vápence. Z náměstí vás vítají svatý Florián a svatý František Xaverský, na jižní straně u kostela zase svatý Dominik a svatý Alois z Gonzagy. Kolem schodiště naleznete další postavy, jako jsou svatý František z Pauly, svatý František z Assisi, svatý Ignác z Loyoly, svatý Josef, svatý Antonín Paduánský a z šedé žuly svatý Jan Nepomucký.

Od hráze rybníka Hejtman k chrámu vede cesta s patnácti zastaveními Křížové cesty, doplněnými klekátky z roku 1853. Dnešní obrazy, které zdobí zastavení, jsou dílem místního umělce Petra Maška z roku 1999. Celý komplex pak vyúsťuje na mostku hráze, kde stojí sochy svaté Anny s Marií a svatého Vojtěcha.

Arcivévoda František Ferdinand d'Este: Patron Chlumu

Historie chlumeckého kostela je neoddělitelně spjata s osobou následníka trůnu, arcivévody rakouského Františka Ferdinanda d'Este (1863-1914). Chlumecké panství zdědil ve dvanácti letech a jeho přítomnost výrazně proměnila celou obec. Nechal přestavět zámek do dnešní podoby, vybudoval zámecký park, veřejné osvětlení a kašnu na náměstí. Jeho štědrost se projevila i v kostele, kde nechal osadit arcivévodskou oratoř svým znakem, financoval restaurování postranních oltářů ve Vídni a podporoval řadu dalších restaurátorských prací.

Z chlumeckého zámku odjel František Ferdinand d'Este 25. června 1914 na osudnou cestu do Sarajeva. Jeho atentát o tři dny později se stal záminkou k vypuknutí první světové války. Chlumecký kostel byl místem vůbec první zádušní mše za tragicky zesnulý pár. Večer 29. června 1914 se zde konala tichá bohoslužba za přítomnosti sirotků - Žofie, Maxe a Arnošta, teologa P. Stanovského a tety J. Chotkové. Arcivévodská oratoř, kterou s rodinou naposledy využíval, byla zpřístupněna veřejnosti až v roce 1988.

„Když umírají ti, kdo nám byli drazí, jejich láska nezmizí, jen se promění v tichou sílu, která nás provází.'

Kostel v bouřlivých časech: Od rekvizic po požár

Stejně jako mnohé jiné chrámy, i kostel v Chlumu u Třeboně čelil v průběhu 20. století zkouškám. Během obou světových válek byly jeho zvony rekvírovány pro válečné účely. Zatímco po první světové válce se zvony vrátily, po druhé světové válce už nikoliv. Zůstal jen umíráček, který časem pukl. Díky obětavosti místních farníků, kteří se opakovaně skládali, se podařilo v roce 2003 ulít nový zvon v Brodku u Přerova. Ten je věnován Panně Marii, královně Čech, a dnes hrdě visí na hlavní věži.

Farnost zažila velmi těžká léta zejména v období 50. let 20. století, kdy byl uvězněn farář Mikolášek. Od července 1957 se sídlo kněží přesunulo mimo Chlum - nejprve do Suchdolu nad Lužnicí nebo Českých Velenic a dodnes sídlí v Třeboni. Přesto poutní život a péče o tento památný chrám trvá. Pokud hledáte duchovní útěchu nebo jen chcete obdivovat barokní krásu, dveře chlumeckého kostela se před vámi brzy opět otevřou.

V dubnu 2023 kostel postihl ničivý požár, který si vyžádal dočasné uzavření a rozsáhlé restaurátorské práce. Tato událost jen podtrhuje křehkost a zároveň nezdolnou sílu této památky, která i přes nepřízeň osudu vždy znovu povstala a sloužila svému účelu.

Proč navštívit poutní kostel v Chlumu u Třeboně?

Tento kostel není jen cihly a malta; je to místo, kde se historie snoubí s uměním a hlubokou spiritualitou. Návštěva poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně je zážitkem, který osloví nejen věřící, ale každého, kdo ocení krásu barokní architektury, mistrovství starých umělců a příběhy, jež se zde po staletí odehrávaly.

Nezáleží na tom, zda jste na duchovní pouti, nebo jen obdivujete kulturní dědictví jižních Čech. Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně vás jistě uchvátí svou atmosférou a bohatou historií. Přijďte se přesvědčit na vlastní oči!